Ve spletitém románovém příběhu zeměměřiče, který přišel do vesnice ovládané záhadným zámkem, do nějž se snaží za všech okolností proniknout, aby odhalil jeho tajemství, zachytil autor část své osobní životní situace i obecného lidského údělu a vylíčil stav, jejž sám charakterizoval jako „pomezní kraj mezi samotou a společenstvím”. Na románu Zámek začal Kafka pracovat v lednu 1922 po delším období literární nečinnosti. Rukopis vznikl v průběhu sedmi měsíců v Praze, Špindlerově Mlýně a Plané nad Lužnicí v době prodloužené zdravotní dovolené. Již v březnu 1922 předčítal Kafka z rukopisu příteli Maxi Brodovi, na přelomu července a srpna měl text přibližně tu podobu, v níž ho známe. Zůstal však fragmentem. Ke čtenáři nastoupil Zámek svoji cestu až po Kafkově smrti, kdy v mnichovském nakladatelství K. Wolffa vyšlo v roce 1926 jeho první vydání. Dílo Franze Kafky nikdy nemělo spatřit světlo světa - spisovatel v závěti žádal přítele Maxe Broda, aby jeho rukopisy zničil. Brod jeho přání nevyslyšel a 20. století díky němu v Kafkovi získalo jednoho z nejosobitějších spisovatelů vůbec.
DS