Album mapuje spolupráci výjimečných umělců. Hned první společnou zásadní prací byla ústřední skladba pro film Requiem pro panenku. Následovalo naprosto unikátní album Missariel a předznamenalo léta jedinečné spolupráce, která zahrnovala i filmovou a scénickou hudbu a slavné muzikálové inscenace. „Síla toho, co pro Lucii Gabriela Osvaldová s Ondřejem Soukupem vytvořili i v následujících nultých letech, nemá v tehdejším českém popu obdoby. Kdo zažil některé představení jejich muzikálu Johanka z Arku, ví, o čem je řeč. A to, že se v té době objevila v některých recenzích formulace „nová Hegerová“ nebylo daleko od pravdy…“, píše ve sleevenote k albu publicista Josef Vlček. „Za sedmnáct let spolupráce vykreslili Soukup, Bílá a Osvaldová svérázný obraz cesty životem. Cesty své i své generace. Od energických funkových začátků v Láska je láska po slovanskou romanci Miluji tě nebo chandru a kocovinu v Tolik vína, tolik slov. Vždycky se šarmem a s vědomím, že vyjadřují stejné radosti a prožívají stejné bolesti jako jejich posluchači.“ Album uzavírá novinka v podobě sestřihu nevídaných hlasových schopností Lucie Bílé: „Lucčiny excentrické schopnosti mi dávaly možnost i k experimentům, které by jinak nešly zrealizovat. Je to odvážná žena a za to jí děkuji. Nakonec, proto také vznikla závěrečná skladba desky Salto mortale, ve které jsem spojil její největší hlasové a pěvecké excesy,“ vyznává se Ondřej Soukup.
MS