Album Ivy Bittové - Čikori plynule navazuje na legendární 2LP Bílé inferno. Skladby nesou typický vklad svých rodičů - jemnou repetivní lyriku Václavkovy kytary, rytmickosólové party houslí a především úžasnou práci s hlasem prostřednictvím Ivy Bittové. Velký prostor také dostaly dechy Václava Kučery - rychlé palby tónů střídají pomalé plochy, které často vytváří náladu nad cinkotem strun kytary. Bubeník Dvořáček prokazuje neuvěřitelný cit pro rytmus a náladu, jeho souprava umí svingovat stejně jako hypnotizovat etnickou monotóností či povojensku přikazovat do rytmu. Konečně vzácnou vyrovnanost všech nástrojů potvrzuje brilantní kontrabas, ve spojením s bicími dovede přitvrdit až k rockovému nápřahu. Ani jediný tón tu není navíc a hudebními nápady se vskutku nešetří. Vše umocňuje průzračný zvuk alba, energické gradace i v těch nejjemnějších pasážích a úžasný uhrančivý hlas, šestý nástroj, nad jehož rozsahy, polohami, zabarveními a deformacemi zůstává rozum stát v němém úžasu. Vzácně vyrovnaná deska, kde perfektní zvládnutí nástrojů je povinnost, snáší i ta nejpřísnější měřítka, přes laťku nastavenou Bílým Infernem se Čikori přehupují s nevídanou lehkostí. Album původně vyšlo v roce 2001 a na LP vychází vůbec poprvé.
DS