Kdybychom se dokázali přenést v čase o čtyři staletí zpět a prošli se pražskými ulicemi, z leckterého měšťanského domu, šlechtického paláce i chrámového kůru bychom patrně zaslechli některou z půvabných a neodolatelně chytlavých písní Adama Václava Michny, jednoho z největších českých barokních básníků. Jeho vánoční písně v českých kostelích zcela zlidověly. Méně známá Česká mariánská muzika nás vtahuje do světa okouzlující poetiky písní opěvujících Matku boží, jež tvoří výrazný proud v české tvorbě 17. století. Pomyslný kontrapunkt k písním na nahrávce přináší skladby Alessandra Grandiho, Vincenza Albriciho, Heinricha Ignaze Franze Bibera a Samuela Capricorna. Také tito skladatelé byli často spojeni s jezuitským řádem a čerpali inspiraci z jeho spirituality. I jejich životy a tvorba byly provázány se zeměmi Koruny české a jejich hudba se zde provozovala. Zdánlivě jednoduché písně se v celé své hloubce a kráse rozvinou až v rukou výjimečných interpretů. Nahrávky se ujali hudebníci mezinárodního věhlasu, kteří své kvality mnohokrát prokázali na „vysokém“ repertoáru Zelenky či Bacha – sopranistka Hana Blažíková a soubor Collegium Marianum. Michnu mohlo stěží potkat něco lepšího. Česká mariánská muzika – dosud přehlížený půvab a nádhera písní ze 17. století.
DS