Jan Burian mohl první sólové album natočit až po osmnácti letech vystupování, což v důsledku přineslo jedno plus: album Hodina duchů není klasický debut, ale obsahuje písničky zralé, pádné a navíc s vynikajícím zvukem, o který se jako aranžér postaral Daniel Fikejz. Ten popřel tradiční model zpěváka s klavírem, propojil seriózní písničkovou tvorbu Jana Buriana a syntetické nástroje, a navíc do studia pozval řadu ikon alternativní scény: rockového kytaristu Martina Kučaje, jazzmany Alana Vitouše a Jaromíra Honzáka, flétnistku Kateřinu Nejepsovou, ale i zpěváky Petra Vášu, Zuzanu Michnovou nebo Filipa Topola. Deska vydaná v roce 1989 se stala událostí na domácí hudební scéně. Po třiceti letech se objevil nápad zahrát Hodinu duchů znovu, ovšem vůbec poprvé „se živou kapelou“, a tak se diváci v pražském divadle Archa kuriózně dočkali koncertní premiéry a současně derniéry, zaznamenané na tomto CD i DVD.