Krátce poté, co roku 1763 odešel z Prahy do Itálie, vydobyl si zde Josef Mysliveček významné místo a záhy oslavil první velké úspěchy se svými operami. Opera však zdaleka nebyla jediná oblast jeho zájmu. V Padově koncem 60. let ještě zažil houslového virtuosa Giuseppe Tartiniho a nejspíš právě pod vlivem jeho tvorby začal pracovat postupně na šestici vlastních houslových koncertů. O vlivu Tartiniho svědčí i některé archaické prvky, jež v Myslivečkových koncertech nelze přeslechnout. Doba jejich vzniku se kryje s obdobím skladatelových intenzivních kontaktů s mladým Mozartem a je zřejmé, že Mozart se zase v mnoha aspektech svých houslových koncertů nechal inspirovat dílem svého staršího přítele. Nahrávka Shizuky Ishikawa, laureátky prestižních soutěží královny Alžběty v Bruselu (1976) a Fritze Kreislera ve Vídni (1979), představuje patrně jediný komplet houslových koncertů Josefa Myslivečka. Mladá japonská virtuoska jej pro Supraphon v letech 1983 a 1986 natočila ve Dvořákově síni pražského Rudolfina a jejím uměleckým partnerem nebyl nikdo menší než dirigent Libor Pešek. „Il Boemo“ a jeho houslové koncerty – poprvé kompletně
DS