Jan Novák – Concentus biiugis pro klavír čtyřručně a smyčcový orchestr (1977), Choreae vernales pro sólovou flétnu, smyčcový orchestr, harfu a celestu (1980), Koncert pro dva klavíry a orchestr (1955) Dora Novak-Wilmington, Karel Košárek – klavír, Clara Nováková – flétna, Symfonický orchestr Českého rozhlasu, dirigent Tomáš Netopil Nová nahrávka koncertů Jana Nováka – rodinné setkání napříč časem Hudba Jana Nováka (1921–1984) je sama o sobě výjimečná a hodná pozornosti. Tato nahrávka však navíc přináší jistý punc autenticity. Spolu s klavíristou Karlem Košárkem se totiž sólových partů tří koncertantních skladeb ujaly obě skladatelovy dcery. Zatímco flétnistka Clara Nováková se možná vrátila ve vzpomínkách do svých patnácti let, kdy jí táta věnoval první verzi Choreae vernales, Dora Novak-Wilmington seděla u klavíru na místě své maminky Elišky, která ovládala klavír se stejnou bravurou jako její manžel a skladatel Jan. Nahrávka tak trochu dýchá atmosférou rodinného setkání napříč časem. Dvouklavírní koncert odráží skladatelovy dojmy ze studijního pobytu u B. Martinů v New Yorku (mj. spolu navštěvovali jazzové kluby) i potřebu obstát před svým učitelem. Historický snímek díla (Jan a Eliška Novákovi, ČF, Karel Ančerl, 1957) si už zasloužil doplnit reprezentativní moderní nahrávkou. Čtyřruční Concentus biiugis zazněl v roce svého vzniku ze skladatelova německého exilu na podporu Charty 77, protirežimní iniciativy v jeho rodné vlasti. Ve stejném roce v Itálii vznikla první verze Jarních tanců (Choreae vernales), jež o tři roky později skladatel oděl do barevného hávu smyčcového orchestru. Právě tuto téměř neznámou podobu díla přináší nová nahrávka. Angažovanost orchestru s výraznou muzikalitou renomovaného dirigenta Tomáše Netopila dotvářejí se sólisty barevnou a podivuhodnou hudební krajinu Jana Nováka.
GM