K legendě Psích vojáků není snad ani co dodat, přesto jako by se s odchodem Filipa na tuto legendu částečně zapomnělo. Proto jsme se rozhodli tuto jednu z nejoriginálnějších českých kapel zase připomenout. Využili jsme k tomu záznam z pražské Chmelnice z ledna 1987 a doplnili několika songy z brněnských koncertů. Materiál dodali přímo pohrobci kapely s tím, že tohle by sami chtěli ještě jednou slyšet. Takže můžeme poslouchat syrové a tvrdohlavé Psí vojáky ještě v době, kdy nevyprodávali Lucernu, holky nepištěly a Žiletky nebyly zdaleka hitem. Ale neopakovatelnost, jedinečnost a vůli jít vlastní cestou z nich samozřejmě čpěla už tehdy. Vojtěch Lindaur o Topolově tvorbě v těch letech napsal (MS, 1988): „Jeho hudba stojí mimo zavedené žánry. I když se Topolovo klasické klavírní vzdělání projevuje v jeho hře naprosto spontánně a skladby jsou strukturovány velmi neobvykle a členitě, dokázal během uplynulého roku vystavět repertoár s hity v tom nejlepším slova smyslu. Má v sobě sílu, dravost a agresivitu na první pohled hysterickou; pozorní posluchači však vycítí vnitřní disciplínu, plachost a pokoru.“ A tohle všechno na "naší" desce najdete.
GM