Devadesátky nebyly jen označením pro krkolomný přerod československé společnosti, synonymem pro mafiánské podnikání, či závanem svobody, do níž mnozí vkládali víc, než nakonec mohli dostat. Byla to také doba, kdy se otevřela stavidla železné opony, a tuzemské posluchače zaplavila lavina dosud nepreferované muziky z celého světa. Tento hektický kvas měl také za následek vznik mnoha nových kapel, nahrávek, klubů a hudebních scén. Ani hardcore punkové vody nebyly výjimkou. V roce 1992 se v Bratislavě zformovala legendární úderka Testimony, na kterou mnozí přísahají dodnes. Status něčeho ojedinělého si kapela získala už za dob své existence. Nebylo to způsobeno jen tím, že se v jejich řadách sešli velmi zdatní muzikanti, ale především tahle parta držela pospolu, neúnavně koncertovala, nasávala různé hudební i nehudební vlivy, dbala na preciznost, a vytýčila si originální hudební směřování. Už od začátku bylo v její hudbě patrné křížení hardcoreových a metalových vlivů, mystický odér, netradičními ethno vlivy, nabušená rytmika, tvrdé kytarové riffy, nebývalá intensita a pestrá paleta vokálního projevu. Od hrdelního řevu, přes rituální melodie až po nečekaně melodický zpěv. To vše doprovázené texty, v nichž se střídala angličtina s rodným jazykem. Jejich náměty pocházely z klasického punkového prostředí – vzdor a sociální nerovnost, ale také až nečekaně mířily i do oblastí východní filozofie. Vrcholné dílo a zároveň labutí píseň kapely bylo album Of Life And Death natočené v roce 1997 v ostravském studiu Barbarella. Testimony zde byli na vrcholu tvůrčích sil, a nahráli celistvou nahrávku, která nejenže v té době neměla problém obstát ve světové konkurenci, ale se vztyčenou hlavou funguje i dnes. Po více než čtvrt století se toto album nyní u PHR Records dočkává své vinylové podoby. I když bylo album pro tyto účely remasterováno, je zde snaha o co největší zachování dobové autenticity – původní obal a klasický černý „asfalt“ jsou toho důkazem. Tohle, jak sám název kapely potvrzuje, Svědectví vydané v nákladu 300 ks má nejen patinu hardcoreových devadesátek, ale i nadčasovost, kterou by mu mohl závidět kde kdo. Není se tedy co divit, že mnozí nahrávku označují coby „nejzásadnější album slovenského undergroundu“. Nevěříte? Tak schválně, kolika kapelám československým té doby bylo dopřáno výsady tribute alba od svých následovníků?
GM